Fetolela Yoruba ho Sepanish - Mofetoleli oa mahala le sebōpeho-puo se nepahetseng | FrancoTranslate

Ìtumọ̀ èdè láti Yorùbá sí Sípáníṣì (Spanish) jẹ́ iṣẹ́ ọnà tí ó nílò òye tí ó jinlẹ̀ kì í ṣe nínú àwọn ọ̀rọ̀ nìkan, ṣùgbọ́n nínú àṣà, ìtàn, àti ìgbéyàwó èdè méjèèjì. Èdè Yorùbá, gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan lára èdè tí ó lókìkí jùlọ ní Ilẹ̀ Aláwọ̀dúdú, pàápàá ní apá Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà, ní àwọn àbùdá tí ó yàtọ̀ pátápátá sí èdè Sípáníṣì tí ó jẹ́ èdè Romaniki tí a sọ ní Yúróòpù àti Látìn Amẹ́ríkà. Nígbà tí a bá ń tumọ̀ láti èdè kan sí èkejì, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ ní ìmọ̀ tó kúnrẹ́rẹ́ nípa àwọn ìyàtọ̀ wọ̀nyí láti rí i dájú pé iṣẹ́ tí ó jáde jẹ́ èyí tí ó ṣe kedere, tí ó sì mú ìtumọ̀ gidi wá fún àwọn olùgbọ́.

0

Ìtumọ̀ èdè láti Yorùbá sí Sípáníṣì (Spanish) jẹ́ iṣẹ́ ọnà tí ó nílò òye tí ó jinlẹ̀ kì í ṣe nínú àwọn ọ̀rọ̀ nìkan, ṣùgbọ́n nínú àṣà, ìtàn, àti ìgbéyàwó èdè méjèèjì. Èdè Yorùbá, gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan lára èdè tí ó lókìkí jùlọ ní Ilẹ̀ Aláwọ̀dúdú, pàápàá ní apá Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà, ní àwọn àbùdá tí ó yàtọ̀ pátápátá sí èdè Sípáníṣì tí ó jẹ́ èdè Romaniki tí a sọ ní Yúróòpù àti Látìn Amẹ́ríkà. Nígbà tí a bá ń tumọ̀ láti èdè kan sí èkejì, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ ní ìmọ̀ tó kúnrẹ́rẹ́ nípa àwọn ìyàtọ̀ wọ̀nyí láti rí i dájú pé iṣẹ́ tí ó jáde jẹ́ èyí tí ó ṣe kedere, tí ó sì mú ìtumọ̀ gidi wá fún àwọn olùgbọ́.

Èdè Sípáníṣì ní àwọn olùsọ tí ó ju ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọ̀gọ́rùn-ún lọ́na ọgọ́rùn-ún lọ́na tiwa ká lórí ilẹ̀ ayé, bẹ́ẹ̀ gẹ́gẹ́ ni èdè Yorùbá ní àwọn olùsọ tí ó lé ní ogójì mílíọ̀nù ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, Benin, àti Togo, pẹ̀lú àwọn àwùjọ diaspora ní Brazil, Cuba, àti United States nibiti àṣà Yorùbá ti ní ipa pàtàkì lórí àwọn ẹ̀sìn àti orin wọn. Fún ìdí èyí, ìtumọ̀ láti Yorùbá sí Sípáníṣì kò nílò ìmọ̀ èdè nìkan, ó tún nílò ìyípadà àṣà tó péye láti jẹ́ kí àwọn èròùgbà rí bí ó ṣe tọ́.

Ìyàtọ̀ Gírámà àti Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Gbólóhùn

Ọ̀kan lára àwọn ìyàtọ̀ títayọ jùlọ láàárín Yorùbá àti Sípáníṣì ni bí a ṣe ń kọ́ gbólóhùn. Èdè Yorùbá tẹ̀lé ìtòlẹ́sẹẹsẹ Olùṣe-Ìṣe-Olùgbà (Subject-Verb-Object tabi SVO). Sípáníṣì náà tẹ̀lé ìlànà yìí lọ́pọ̀ ìgbà, ṣùgbọ́n ó ní òmìnira láti yí ìtòlẹ́sẹẹsẹ náà padà fún tẹnumọ́ tàbí nínú àwọn ọ̀ràn ewì (poetry). Fún àpẹẹrẹ, gbólóhùn náà "Mo fẹ́ràn rẹ" ní Yorùbá ní "Mo" (olùṣe), "fẹ́ràn" (ìṣe), àti "rẹ" (olùgbà). Ní Sípáníṣì, a lè sọ eyi gẹ́gẹ́ bí "Te quiero" níbi ti "Te" (olùgbà) ti wá ṣáájú "quiero" (ìṣe pẹ̀lú olùṣe tí a fi pamọ́ sínú conjugation).

Láti ṣe àyẹ̀wò tí ó jinlẹ̀ sí i, a gbọ́dọ̀ wo àwọn apá gírámà wọ̀nyí tí wọ́n jẹ́ kókó fún ìtumọ̀ èdè:

  • Ẹ̀yà Akọ àti Abo (Grammatical Gender): Èdè Yorùbá kò ní ẹ̀yà akọ tàbí abo fún àwọn ọ̀rọ̀-orúkọ tàbí ọ̀rọ̀-arọpò-orúkọ. Ọ̀rọ̀ náà "ó" lè dúró fún "él" (akọ) tàbí "ella" (abo) ní Sípáníṣì. Èyí máa ń fa ìdàrúdàpọ̀ fún àwọn olùtumọ̀ nígbà tí kò bá sí àyíká ọ̀rọ̀ (context) tó ṣe kedere. Ní èdè Sípáníṣì, gbogbo ọ̀rọ̀-orúkọ ni ó ní ẹ̀yà (masculine tabi feminine), àti pé àwọn ọ̀rọ̀-àpèjúwe (adjectives) gbọ́dọ̀ bá wọn mu ní ti ẹ̀yà àti iye.
  • Ìyípadà Ọ̀rọ̀-Ìṣe (Verb Conjugation): Èdè Yorùbá kò ní ìyípadà ọ̀rọ̀-ìṣe fún àwọn ènìyàn (person) tàbí iye (number). A máa ń lo àwọn ọ̀rọ̀-ràn-an-lọ́wọ́ (particles) bii "ń", "ti", "yóò" láti fi àsìkò (tense) hàn. Fún àpẹẹrẹ, "Mo lọ" (I went), "Mo ń lọ" (I am going), "Mo ti lọ" (I have gone). Ní Sípáníṣì, ọ̀rọ̀-ìṣe kọ̀ọ̀kan ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìyípadà tí ó sinmi lórí ènìyàn, àsìkò, àti irúfẹ́ ìṣe (mood - indicative, subjunctive, imperative). Gbólóhùn bii "yo voy", "tú vas", "él va" nílò kí olùtumọ̀ yan ọ̀rọ̀-ìṣe tó tọ́ gẹ́gẹ́ bí olùṣe ṣe rí.
  • Ọ̀rọ̀-Adájú (Articles): Sípáníṣì lo àwọn ọ̀rọ̀-adájú bíi "el, la, los, las" (definite) àti "un, una, unos, unas" (indefinite). Yorùbá kò ní àwọn ọ̀rọ̀ yìí ní ọ̀nà kan náà; a máa ń lo "kan" fún indefinite ("ọkùnrin kan" - un hombre) tàbí kí a fi ọ̀rọ̀-atọ́ka bíi "yìí" tàbí "yẹn" sẹ́yìn ọ̀rọ̀-orúkọ láti fi sọ ọ́ daju.

Ohùn Èdè Yorùbá àti Àmì Àkànṣe Sípáníṣì

Yorùbá jẹ́ èdè tí ó ní ohùn (tonal language). Ohùn mẹ́ta pàtàkì ni ó wà: ohùn òkè (do - àmì ẹ̀yà /), ohùn àárín (re - kò ní àmì), àti ohùn ìsàlẹ̀ (mi - àmì ẹ̀yà \). Fún àpẹẹrẹ, ọ̀rọ̀ náà "igba" (two hundred), "igbá" (calabash), "ìgbà" (time/season), àti "ìg bá" (garden egg) ní ìtumọ̀ ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ tí ó sinmi lórí ohùn tí a lo. Bí a bá yọ àmì ohùn kúrò nínú àpilẹ̀kọ, ìtumọ̀ ọ̀rọ̀ yẹn yóò parun tàbí kí ó yí padà pátápátá, èyí sì le sọ olùkà di afọ́jú nípa ohun tí a kọ.

Ní ọwọ́ kejì ewé, Sípáníṣì kò lo ohùn ní ọ̀nà yìí, ṣùgbọ́n ó lo àmì-àmì àsẹ́ǹtì (tildes tabi accent marks gẹ́gẹ́ bí á, é, í, ó, ú) láti fi ibi tí ohùn ti ga jù nínú ọ̀rọ̀ hàn (stress). Àwọn àmì wọ̀nyí tún máa ń yàtọ̀ sí ìtumọ̀ (fún àpẹẹrẹ, "como" ti o tumọ sí "mo jẹ" àti "cómo" ti o tumọ sí "báwo"). Olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ ṣọ́ra gidigidi láti má ṣe da àwọn àmì wọ̀nyí pò nígbà tí ó bá ń kọ iṣẹ́ láti èdè kan sí èkejì, nítorí àṣìṣe kan nínú àmì le sọ gbogbo gbólóhùn di ohun tí kò nítumọ̀ fún onísípáníṣì.

Ìpèníjà Àṣà àti Ìtumọ̀ Àwọn Òwe

Bí a bá ń sọ̀rọ̀ nípa èdè Yorùbá, a kò le yọ òwe àti àṣàyàn ọ̀rọ̀ kúrò. Òwe jẹ́ ọṣọ́ èdè Yorùbá, olùtumọ̀ tí kò bá sì ní ìmọ̀ tó kúnrẹ́rẹ́ nípa àṣà kò ní le tumọ̀ wọn lọ́nà tó tọ́. Ìtumọ̀ ọ̀rọ̀-kan-sí-ọ̀rọ̀-kan (literal translation) kì í ṣiṣẹ́ fún àwọn òwe nítorí pé ó máa ń padà sọnù nínú ìtumọ̀.

A lè wo àwọn àpẹẹrẹ wọ̀nyí láti rí bí a ṣe le yí wọn padà sí Sípáníṣì láti tọ́jú ìtumọ̀ wọn tí ó jinlẹ̀:

  • Òwe Yorùbá: "Àpò tẹ́rẹ́ kọ́ ni olùgbà kẹ́mí."
    Ìtumọ̀ Sípáníṣì (Literal): "Una bolsa delgada no es la que recibe la vida."
    Ìtumọ̀ Àṣà (Idiomatic): "Las apariencias engañan; el valor real no depende del tamaño." Ní Sípáníṣì, a lè lo òwe bíi "El hábito no hace al monje" láti gbé èrò kan náà jáde.
  • Òwe Yorùbá: "Bí a bá sọ̀kò sọ́jà, ará ilé ẹni ni ń bá."
    Ìtumọ̀ Sípáníṣì (Literal): "Si lanzas una piedra al mercado, golpeará a un miembro de tu familia."
    Ìtumọ̀ Àṣà (Idiomatic): "Las acciones irresponsables terminan afectando a nuestros seres queridos." Òwe Sípáníṣì tí ó súnmọ́ ọn ni "Quien escupe al cielo, en la cara le cae."

Láfikún, nítorí àwùjọ diaspora Yorùbá ní Cuba, Brazil àti àwọn agbègbè Karibeani, ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀rọ̀ Yorùbá tí ó ní ṣe pẹ̀lú ẹ̀sìn (bíi Orisha, Babalawo, Ashe, Olodumare) ti di apá kan èdè Sípáníṣì ti àwọn agbègbè wọ̀nyẹn (Español afrocubano). Nígbà tí a bá ń tumọ̀ láti Yorùbá sí Sípáníṣì fún àwọn olùgbọ́ ní Látìn Amẹ́ríkà, a lè tọ́jú àwọn ọ̀rọ̀ wọ̀nyí gẹ́gẹ́ bí wọ́n ṣe rí nítorí pé wọ́n ti jẹ mọ́ àṣà wọn, ṣùgbọ́n fún olùgbọ́ ní Spain, ó le nílò àlàyé afikun nínu àwọn àkíyèsí ìsàlẹ̀ ìwé (footnotes).

Àwọn Ìmọ̀ràn Pàtàkì fún Olùtumọ̀ Èdè Yorùbá sí Sípáníṣì

Láti jẹ́ olùtumọ̀ tó tayọ nínu àwọn èdè méjèèjì yìí, tẹ̀lé àwọn ìlànà wọ̀nyí tí yóò mú kí iṣẹ́ rẹ yá kánkán, kí ó sì ní èsì rere:

  1. Lò Àyíká Ọ̀rọ̀ (Context) ní Ìgbà Gbogbo: Ma ṣe tumọ̀ ọ̀rọ̀ kanṣoṣo láì wo gbólóhùn tó yí i ká. Nítorí àwọn ọ̀rọ̀ Yorùbá lọ́pọ̀ ìgbà máa ń ní ìtumọ̀ púpọ̀ gẹ́gẹ́ bí ohùn ṣe rí, olùtumọ̀ gbọ́dọ̀ ka gbogbo àpilẹ̀kọ náà láti ní òye tó kúnrẹ́rẹ́ ṣáájú kí ó tó bẹ̀rẹ̀ sí ní kọ ọ́ sí èdè kejì.
  2. Mọ Olùgbọ́ Rẹ (Target Audience): Èdè Sípáníṣì yàtọ̀ láti orílẹ̀-èdè kan sí orílẹ̀-èdè míràn. Sípáníṣì ti Spain (Castellano) yàtọ̀ sí ti Mexico, Colombia, tàbí Argentina. Gbin ìmọ̀ rẹ sínú irúfẹ́ vocabulary àti sísọ èdè tí olùgbọ́ rẹ ń lo nítorí kí iṣẹ́ rẹ le yé wọn yékéyéké.
  3. Ṣe Àtúnṣe àti Àyẹ̀wò (Proofreading): Kí o tó fi iṣẹ́ rẹ ránṣẹ́, rí i dájú pé o lo àwọn irin-iṣẹ́ àyẹ̀wò ọ̀rọ̀ láti rí i dájú pé gbogbo àmì-ohùn lórí Yorùbá àti àmì-asẹ́ǹtì lórí Sípáníṣì wà ní àyè wọn tó tọ́. Àwọn àṣìṣe kéréje le yí ìtumọ̀ iṣẹ́ rẹ padà pátápátá, èyí sì lè dín iyì iṣẹ́ rẹ kù.
  4. Kọ́ Ẹ̀kọ́ Nigbakugba: Èdè jẹ́ ohun alààyè tí ó ń dàgbà. Máa kàwé, máa gbọ́ orin, kí o sì máa wo sinimá ní èdè méjèèjì láti ní ìmọ̀ tuntun nípa àwọn ọ̀rọ̀ àlòkà, àwọn ọ̀rọ̀ tuntun tí wọ́n ń dá lágbàáyé, àti àṣàyàn ọ̀rọ̀ tí ó lòde báyìí.

Nípa títẹ̀lé àwọn ìlànà wọ̀nyí, ìtumọ̀ rẹ láti Yorùbá sí Sípáníṣì yóò ní dídára tó ga, yóò yé olùgbọ́ ní kíkún, yóò sì tọ́jú ẹwà, agbára, àti ọlá ti èdè méjèèjì ní ọ̀nà tó tọ́ àti lọ́nà tí ó tayọ jùlọ fún àwùjọ olùkàwé.

Other Popular Translation Directions